Specialista se vyspal špatně a do práce jel s nechutí. Služební Nivu mu sebral
šéf do terénu a osmatřicítka tramvaj byla narvaná, jako vždycky po ránu. S
úlevou z ní vypadnul, nadechnul se mrazivého vzduchu a chvíli přemýšlel, nemá-li
si dát jedno napěněné na srovnání. Stále nerozhodnut popošel pár kroků ke
Kalnému oku a oknem se podíval dovnitř. Pivo už přivezli a také pár ranních
ožralů stálo u stolků s půllitry v ruce a sušenými rybami na novinách před
sebou. Zvedl se mu žaludek. Odstoupil od výlohy a otočil se. Raději si dá panáka
bílé v kanceláři. Cestou si u stánku koupil noviny a krabičku bělomorek. Po
krátkém přemýšlení si jednu zapálil a pomalu se loudal rozblácenou zkratkou do
práce.
Na bráně vytáhnul propustku s širokým červeným pruhem, mávnul s ní strážnému
před očima a zasunul ji do turniketu. Světýlko přeskočilo z červeného políčka do
zeleného a turniket se s cvaknutím pootočil. Expert vytáhnul propustku, prošel
turniketem a z kaslíku s poštou si vytáhnul tlustý svazek materiálů ze spisovny.
Típnul papirosu a v chůzi rozlomil pečeti. Materiál v deskách ho nijak
nenadchnul, zase separatisti. Expert neměl fanatiky v lásce, obvykle špatně
spolupracovali a přidělávali mu práci. To by se za starých časů stát nemohlo,
zabručel si pro sebe a odpečetil kancelář. Odemknul dveře a s myšlenkou na to,
že další pracovní den definitivně začal vešel dovnitř.
Kancelář byla na místní poměry vcelku čistá a moderně vybavená. Specialistu to
stálo nemálo úsilí, aby své šéfy přesvědčil o oprávněnosti svých požadavků.
Jejich argumenty o tom, že kus kabelu a těžké rukavice vždycky sloužily dobře a
jemu také poslouží ho doháněly k rudé mlze před očima. Expert se během studií
hodně setkával s cizinci a získal tak poměrně jasnou představu o tom, jak má
vypadat kancelář i její speciální vybavení. Navíc měl (dle názoru mnohých sobě
na škodu) i bohatou fantazii a poměrně slušnou jazykovou výbavu, umožňující mu
doplnit si znalosti i z nekonvenčních zdrojů. Sundal si těžký kožich z
korejského psa, pověsil ho do skříně a nalil si panáka vodky. S ním si sednul za
stůl a dal se do studia spisu.
Problém se ukázal zajímavější, než se jevil na první pohled. Především nešlo o
zviadisty, jak napovídalo označení na deskách, ale o čečenské autonomisty.
Spisovna to zase zbodala, jestli takhle bude vypadat celý spis, potěš pánbůh...
ale z druhé strany, zviadisté by byli horší. A navíc, ta skupina byla velká,
dobře organizovaná a smíšená.
Expert dopil a na telefonu stiskl tlačítko Služba. Za několik okamžiků se
seržant dostavil s rázným zasalutováním. "Pohov!", zavelel mu expert otráveně,
na vojenské parády si nikdy nepotrpěl. "Začneme od ženských, jako obvykle.
Přiveďte sem Achmadulinovou a ať ji doktorka vycévkuje. Klystýr dostala?"
Seržant kývl a zmizel. Expert vytočil ošetřovnu. "Majorku doktorku Vakulovskou,
prosím."
-"Lékařský úsek, Vakulovská u telefonu!"
-"Zvláštní útvar. Paní doktorko, včera jsme dostali skupinu z Grozného, jak na
tom jsou?"
-"Vypadají zdravě, můžeš pracovat bez omezení. Večer dostali všichni klystýr a
dva kubíky memorazinu, k pití jen čaj, teď ráno jenom vodu a adrenalin s
kofeinem po kubíku, zkolabovat by ti neměl nikdo."
-"Dobré zprávy, ještě mi je prosím tě vždycky vycévkuj, než mi je služba
přivede, víš co mi dalo práce dokopat dílny k pořádným elektrodám, a stejně mi
je neudělali z nerezu, s tím by v Íránu nepracoval ani řezník."
-"Jak je ctěná libost, pane, předpokládám že začneš se ženskými - a vida, Gavril
je tu, za chvíli ti ji pošlu. Mimochodem, je to kus!"
Expert se podíval na hodinky a zapnul magnetofon. "Dnes je desátého prosince,
osm hodin dvacet minut. Probíhá šetření ve věci skupiny separatistů z Grozného,
Čečenská autonomní oblast, jednací číslo RJ 3712-97. Šetření provádí zvláštní
útvar Lefortovské vazební věznice. Výslech konvenčními metodami nepřinesl
očekávané výsledky. Vzhledem k vysoké nebezpečnosti zadržených a možnosti
zneužití štěpných materiálů, doložené svědecky vydal státní zástupce souhlas
číslo jednací OS 2282-97 k nasazení prostředků zvláštního útvaru."
Dveře se otevřely a vešel seržant s vyslýchanou. Doktorka měla pravdu,
Achmadulinová byla kus. Podle protokolu o zadržení jí bylo třiadvacet let,
svobodná, výška 170 centimetrů, váha 54 kilo, štíhlé postavy, černé vlasy, hmědé
oči, lícní kosti vystupující, kavkazský nos, zuby v pořádku, plomba na čtyřce
vlevo dole, zvláštní znamení žádná. Momentálně na sobě letní barevně potištěné
šaty, ve kterých ji OMON zřejmě zadržel. Expert si pomyslel, že by už bylo na
čase zavést pro vyslýchané jednotnou uniformu, nejlépe s pruhy. Vlastní šaty
podporují identitu a narušují proces vytváření pocitu beznaděje a jediného
východiska ve spolupráci. Bude to muset znovu zdůraznit na poradě vedení, těch
pár rublů by hospodářské oddělení mělo uvolnit. Pak si vzpomněl na svůj boj s
dílnami o nerezové elektrody a vrátil se na zem.
"Jste Galina Tarikovna Achmadulinová, narozená v Grozném 5.6.1974, trvale bytem
v Něvské ulici číslo popisné 24b, vchod 2, byt 18?". Mlčení a vzdorný pohled.
"Vyšetřovaná neodpovídá. Máme tedy za to, že skutečně jde o jmenovanou
Achmadulinovou. Vážená, dnes žádné znásilnění, jen výslech... Byla jste zadržena v souvislosti s krádeží jaderného materiálu z
úložiště vyhořelého paliva v Novokirovsku a s důvodným podezřením, že v rámci
organizované skupiny chcete pomocí tohoto radioaktivního materiálu způsobit
těžkou újmu velkému množství lidí a dále způsobit závažné národohospodářské
škody. Ptám se vás proto, sdělíte orgánům, činným v trestním řízení místo, kam
vaše skupina zcizený štěpný materiál ukryla, jaké jsou vaše další plány s ním a
které další členy vaše skupina má?"
Achmadulinová zvedla hlavu. "Jsme vlastenci a nic ze mne nedostanete",
prohlásila rozhodně.
Expert si rychle v duchu vyhodnotil její odpověď. Jen zdánlivě neobsahovala
žádnou použitelnou informaci. Ve skutečnosti si pro sebe mohl učinit hned dva
významné závěry. Slečna Achmadulinová je fanatička (že by náhradní program
namísto partnera - na Kavkazu už je stařena) a tuší, že nejde o normální
výslech. Zkombinovala si zvláštní proceduru na ošetřovně s jeho zeleným pláštěm
a zvukotěsnými dveřmi? Zvláštní výbavu zatím nemohla vidět. Nic nového pod
sluncem, fanatici jsou, alespoň ze začátku, tvrdý oříšek. Času je dost, pomyslel
si, možná ten dnešek nebude tak úplně zahozený, jak to od rána vypadalo.
"Jste si vědoma toho, že můžete být na základě souhlasu státního zástupce
vyslýchána s pomocí zvláštních technických prostředků?"
"Mučit mne můžete, ale nic platné vám to nebude, nedostanete ze mne ani slovo."
Ano, ví o co jde, pomyslel si expert. Je inteligentní. Možná by bylo vhodné
přípravu a premedikaci dělat až ráno před výslechem v rámci kvazi přijímací
prohlídky. Ale nevadí, odvaha z počátku se většinou rychle rozplyne, někdy už
při úvodním seznámení s instrumentoriem.
"Seržante, začneme", oslovil přátelsky službu, "připravte první stupeň".
Seržant zasunul závory na vstupních dveřích a přešel k zástěně, přepažující
místnost. Shrnul těžké zelené závěsy na stranu a stiskem tlačítka přesunul
poloviny zástěny ke zdi. Rozsvítil pracovní osvětlení a táhlem spustil žaluzie v
oknech. Expert mu podal klíčky od rozvaděče. Seržant odemknul rozvaděč a
odjistil obvody stolu. Vrátil klíčky expertovi a beze slova přešel za
vyslýchanou. Achmadulinová se dívala do místnosti a i pod opálením a snědou
kavkazskou kůži zbledla. Ruka, kterou žmoulala lem kapsy letních šatů se jí
nervózně chvěla.
"Znovu se vás ptám, budete spolupracovat při objasnění vaší činnosti?", zeptal
se expert měkce. Žena neodpověděla, oči sklopené k zemi.
"Svléknout!", vypálil neočekávaně expert. Nechápavě pozdvihla oči a podívala se
mu do tváře. "Jsme přece civilizovaná země, to... to ... to nemůžete, já žádám
přítomnost svého právníka!"
"Svléknout", zopakoval nevzrušeně expert, "šaty a prádlo dolů, veškeré kovové
ozdoby také, odevzdat seržantovi".
"Já odmítám, to je porušení veškerých zásad právního státu!"
Expert pokynul rukou. Seržant si dívku lehce otočil k sobě a hřbetem ruky ji
udeřil přes tvář, vteřinu počkal a pak ji udeřil z druhé strany. Dívka zděšeně
vykřikla.
"Svléknout", pronesl expert klidně potřetí. Dívka si pomalu rozepnula šaty a
rozhlédla se, kam je pověsit. Seržant natáhnul ruku a šaty hodil přes věšák.
Dívka stála v úřední polovině místnosti v krajkové podprsence a domácky
vypadajících kalhotkách s drobnými modrými kvítky.
"Prádlo taky", pronesl klidně expert. "Seržante... ". Dívka rychle sáhla za záda
a rozepnula si podprsenku. Na tvářích jí nabíhaly červené otisky seržantových
vypracovaných kloubů. Dívka si stáhla ramínka podprsenky přes paže a paže
zkřížila přes nahá prsa. Podprsenka spadla na podlahu.
"Sundejte si i kalhotky a kovové ozdoby, včetně náušnic a prstýnků. Pak se
postavte tři kroky před stůl, ruce za záda, mírný stoj rozkročný, paty k sobě,
špičky od sebe. Mluvit budete, až vás vyzvu." Dívka zmateně sundala prstýnek se
zeleným kamenem, vyvlékla z uší náušnice a přetáhla přes zápěstí tepaný náramek
v podobě hada. Expert se pro ozdoby natáhl a do zápisu nadiktoval: "U vyslýchané
odebrány kovové předměty v následujícím množství - prstýnek stříbrný,
pravděpodobně s malachitovou ozdobou, pár zlatých náušnic s kotvou a křížem,
stříbrný tepaný náramek ve tvaru svinutého hada. Tak, ještě kalhotky", pronesl
stejným tónem. Dívka si jednou rukou začala stahovat kalhotky, druhou rukou si
stále přikrývala prsy. Expert si pomyslel, že s kavkazankami je přece jenom
jednodušší práce, než s evropankami. Ty nahotě přivykly a odebrání oblečení pro
ně nepředstavovalo stresující faktor. Možná, že tuhle stud přinutí
spolupracovat. Dívka nyní stála schoulená, jednu ruku přes bradavky, druhou si
přikrývala klín. Expert ohodnotil její postavu - doktorka měla pravdu.
"Seržante, postavte slečnu do správného postoje", přikázal. Seržant nacvičeným
pohybem uchopil dívku za zápěstí a zkroutil je za dívčina záda. Z kapsy vytáhnul
protáčecí náramky, jeden zacvakl dívce přes zápěstí, rychlým pohybem jí zkroutil
druhou ruku a zacvakl pouta. Pak jí rozkopnul nohy od sebe a netečně se vrátil
na své místo dva kroky za vyslýchanou. Expert pochvalně přikývl. Z těch lidí,
které ke zvláštnímu oddělení posílaly útvary byl tento seržant nejlepší - ostrý,
a ne zbytečně surový. Dívka si ani nestačila uvědomit, co se děje a měla
nasazena pouta v poloze, která pro ni měla být ponižující, svlečená a rozkročená
s rukama za zády před dvěma cizími muži. Zdálo se ale, že na tuto kavkazanku
obvyklá metoda nepůsobí. Expert zkušeným zrakem uviděl, jak se jí rozšiřuje
chřípí a zorničky, zrychluje dech a ježí zlatavé chloupky na pažích. Žvýkací
svaly jí naběhly, jak zaťala zuby. Teď to nebyl zmatený uzlíček nervů, ale hrdá
horalka, připravená k boji. Příprava se ukázala kontraproduktivní, ale to se
občas stává. Expert si pro sebe udělal poznámku, že může jít i o efekt
adrenalinu z premedikace a rozhodl se, že adrenalin bude nasazovat selektivně,
jenom u slabších jedinců.
"Tak už jsi se vynadíval, chlíváku?" zeptala se posměšným tónem. Expert to
přešel mlčky, vyslýchaní se o něm málokdy vyjadřovali lichotivě. Zřejmě nastal
čas na další krok podle metodiky, nicméně metodiku psal expert sám a mohl si
dovolit ji porušovat. "Bude to bolet, moc bolet a nepůjde to zastavit", řekl
"nechcete přece jenom spolupracovat?" "Chcípni, hade, nic nepovím", odpověděla
vztekle. Adrenalin, přece jenom adrenalin, poznamenal si pro sebe specialista,
je to fanatička. Budeme se držet metodiky.
Vstal od stolu a přešel do speciální části místnosti. Po krátkém přemýšlení se
rozhodl pro fixační stůl, už proto, že modifikované gynekologické křeslo by
Achmadulinové přineslo pocit něčeho známého. Možná předpokládá, že ji znásilní
nebo budou bít a fixační stůl v ní probudí požadovaný pocit nejistoty. Pro další
postup k ní přístup zezadu nepotřeboval. Vyvezl stůl pod reflektor a zaaretoval
kolečka do jamek v podlaze. Odpojil gynekologické držáky kolen a kotníků a místo
nich nasadil kloubové poutací desky. Sundal igelitový potah ze střední části
stolu a do zámků usadil zádovou elektrodu. Přivezl si generátor k pravé ruce a s
galantním úsměvem pokynul dívce rukou: "Prosím, udělejte si pohodlí".
Achmadulinové vyrazil na čele pot, bleskurychle se otočila a skočila ke dveřím.
Seržant stejně bleskurychle natáhnul ruku a chytil dívku kolem pasu. Jako hračku
ji přenesl ke stolu a nic nedbaje na její zuřivé kopání a prskání, položil ji na
stůl a přitisknul. Expert přitáhnul dívce levý kotník k desce, přešel na druhou
stranu stolu a přichytil řemenem druhý kotník. Seržant mezitím rozepnul dívce
pouta na pravé ruce a levou ruku připnul náramkem k desce. Expert od seržanta
převzal volnou dívčinu ruku a zafixoval ji na své straně. Oba pak přitáhli
řemeny nad dívčinými koleny a lokty a seržant zaklapl obruč kolem pasu.
Zkontroloval utažení pout a odstoupil.
Expert zasunul klíčky do generátoru a zapnul napájení. Panel přístroje ožil.
Expert přešel ke stolu s upoutanou dívkou a pedálem si stůl přizvednul do
pohodlné výšky. Nerad pracoval sehnutý. Odjistil poutací desky a dívku si
prohnul do pohodlné polohy, hodně v kolenou a méně v kyčlích, trochu víc v pase.
Desky od sebe odklonil tak, aby měl pohodlný přístup k vagíně. Rozevřel stydké
pysky a prohlédl si ji. Panna nebyla. Pochvu měla křečovitě sevřenou, malé pysky
trochu naběhlé, poštěváček zvětšený. Naklopil trochu dopředu celou desku, aby
dívka dobře viděla na generátor a na jeho ruce. Zaaretoval volné prvky a
konverzačním tónem se zeptal : "Leží se vám pohodlně? Nechcete si raději
popovídat někde jinde?" Bylo vidět, jak dívka napíná svaly, aby se netřásla.
"Nic nevím a nic vám neřeknu", zašeptala. Expert mlčky přešel ke stojanu s
příslušenstvím a vybral si vn elektrodu se spouští a tenkým hrotem. Zasunul
konektor do panelu a nastavil dvacet kilovoltů na milisekundu. Zkontroloval
připojení zádové elektrody a přešel ke stolu. Dívka jeho počínání sledovala s
rozšířenými zorničkami. Levou rukou od sebe odtáhnul labie a odhalil dívčin
poštěváček. Škubla pánví, pokusila se ucuknout, ale obruč ji spolehlivě
fixovala. Hrotem elektrody přejel dvakrát přes uzdičku klitorisu a pak stisknul
spoušť. Dívka vyjekla. Zvedl hlavu a podíval se jí do tváře. Oči měla pevně
zavřené a brada se jí chvěla.
"Dívejte se na mne", řekl. Nereagovala. Přitisknul
hrot k poštěváčku a přitlačil. "Dívejte se na mne! Budete spolupracovat?".
Ticho. Stisknul spoušť. Její tělo sebou škublo a otevřela oči. "Nebudu",
procedila skrz zuby. Expert se otočil k panelu a nastavil tříjiskrové série na
dvaadvacet kilovoltů. Povytáhl levou labii, aby odhalil sliznici a bez výstrahy
stisknul tlačítko.
"A - A - A -áááááá", zaječela. Přejížděl elektrodou po labii
a klitorisu a cítil, jak se napíná a zadržuje dech. Zastavil hrot na žaludu
poštěváčku a přitlačil. Uslyšel, jak zasykla bolestí a hrot chvíli nechal na
místě. "Pořád nic?", zeptal se. "Dobrá."
Odložil hrot do stojanu a vypnul vysoké napětí. Otevřel skříňku a prohlížel si
sadu vaginálních elektrod. Chvíli přemýšlel o nasazení elektrody s tupými hroty,
ale pak ji zavrhnul. Ještě je příliš brzy a třeba se rozpovídá. Vybral si
hladkou bipolární číslo tři. Pečlivě natřel elektrodu vodivou pastou a
přistoupil ke stolu. Viděl, jak dívka stáčí hlavu na stranu. "Dívejte se na mne,
neotáčejte hlavu. Jistě nechcete, aby vám seržant o víčko uhasil papirosu... "
Váhavě otočila hlavu a oči se jí rozšířily při pohledu na lesknoucí se kov.
"Budeme si spolu povídat o ukradeném palivu z Novokirovska?", zeptal se expert.
Opět se zatvrdila. "Ne!", odsekla. Expert pokrčil rameny a pomalu, šetrně
zasunul elektrodu až po vymezovací límec. Odpojil modrý vodič od zádové
elektrody a zasunul ho do modré zdířky na vaginálce. Červeným kablíkem spojil
druhou elektrodu s generátorem. Nastavil napětí na 36 voltů bez omezení proudu a
zapnul napájení. Na první pohled se zdálo, že je to málo, dívka cítila jen lehké
brnění, spíš stimulující, než nepříjemné. Expert ale věděl, že vaginální sekret
brzy poměry změní a pozorně sledoval miliampérmetr. Nechtěl ji popálit
předčasně. Kvůli elektrolýze zapnul pomalé přepínání polarity a zapálil si
bělomorku. Druhou nabídnul seržantovi. Společně pozorovali Achmadulinovou, jak
se začíná svíjet na desce a snaží se vytlačit ze sebe trojku vaginálku. "Snažíte
se zbytečně, slečno, ta elektroda má zúžení kolem límce a přesně v tom místě se
vám stahuje svěrač, takže si to spíš zhoršujete. Zkuste se uvolnit a myslet na
příjemné věci, třeba na to, jak mi vykládáte o tom, kam jste schovali ty uranové
tablety." Proud dosáhl dvacíti miliampér a dívka začala sténat mezi zaťatými
zuby. Svaly na stehnech se jí napínaly a malé pysky získávaly stále jasně
červenější barvu. Na třicíti miliampérech expert típnul papirosu a zapnul
omezení proudu. Podíval se na dívčinu vulvu a posunul regulátor proudu trochu
zpátky. Poštěváček teď naběhl do velikosti fazole a vysunul se z uzdičky. Je to
zvláštní, pomyslel si expert, oč mají kavkazanky delší klitoris, než evropanky.
Z dívčiných úst se ozývalo hluché vrčení, promísené steny. Expert cvrnknutím
palce vypnul proud. Dívka úlevou vydechla. "Tak vidíte, máte to za sebou. A teď,
kde je to palivo?", zeptal se specialista dobrácky. "Nevím nic o žádném palivu",
zašeptala dívka. Obličej měla pokrytý krůpějemi potu, tmavé vlasy jí zplihly.
Expert se rozhodl dát jí pauzu. Odpojil trojku a vytáhnul ji ven. Elektroda byla
horká. Expert ji ponořil do umyvadélka s propylem a pečlivě očistil. Kdyby tak
byly nerezové, pomyslel si teskně a vrátil osušenou elektrodu do přihrádky.
Expert přešel ke stolu a důvěrně položil dívce ruku do rozkroku. "Nepůjde to
přece jen po dobrém?", zeptal se a lehounce ji pohladil. Hned nato si uvědomil,
že udělal chybu. Toto je horalka, a já to zkouším podle metodiky jako na nějakou
moskvanku, pomyslel si otráveně. Nemýlil se, dívka prudce zvedla hlavu a
vykřikla : "Třeba mně zabij, ale tu radost ti neudělám!" Expert stáhnul ruku.
Ostatně, jsou i jiné prostředky, i když po dobrém to mohlo být k oboustranné
spokojenosti, tedy skoro, ale třeba by jí prokurátor udělal sazbu.
Expert otevřel vychlazený tarchum a nalil si do skleničky. Pivo by bylo lepší,
ale radši si ho pošetří, dnešek může být dost dlouhý. Otevřenou láhev nabídnul
seržantovi. Ten se s chutí napil a vrátil láhev do ledničky. Expert mezitím
postavil skleničku na psací stůl a přešel do zvláštní části místnosti. Pootočil
si stůl tak, aby měl hrudník děvčete pod reflektorem. Prsy měla pokryté
krůpějemi potu, bradavky vztyčené. Vybral si hladké svorky, ne moc napružené a
ze stojanu si tentokrát vzal impulsní kabely. Přistoupil k dívce a natřel jí
bradavky elektrodovou pastou. Cítil, jak mu tuhnou pod rukama. Chytil levou
bradavku mezi prsty, potáhl za ni a těsně nad dvorec připnul svorku.
Dívka
zakňučela bolestí. Nevěnoval tomu pozornost a zopakoval postup s druhou
bradavkou. Do svorek zasunul kabely a s volnými konci přešel ke generátoru.
Zapnul vysoké napětí a připojil kabely do universálního kanálu. Zapojil zádovou
elektrodu a do druhého kanálu si připojil kablík s jemnou ozubenou svorkou. Ten
dívce připnul na uzdičku klitorisu.
"Ááááá-u-ú-ú-ú", vykřikla zděšeně, když se
jí svorka zakousla do citlivé tkáně.
"Dívejte se na mně, prosím. Tento regulátor
určuje napětí, tento proud, tento délku impulsu. Tato sada tlačítek slouží k
určení dráhy impulsu. Počet impulsů v dávce je náhodný. Já mohu začít. Nechcete
mi něco říct?" Chvíli počkal a když se nedočkal odpovědi, stisknul tlačítko.
Její prsy sebou škubly a dívka zařvala bolestí. Přehmátl na vedlejší tlačítko a
přidržel ho. Svaly pod pravým prsem se napjaly a dívka se v poutech prohnula
doprava, jednou, dvakrát, třikrát. Přehmátl a tělo na stole se pokusilo svinout
do klubíčka, řemeny se dívce bolestivě zařízly do paží a nohou. Expert snížil
napětí, nastavil omezení proudu na 30 mA a přepnul impulsní generátor na ruční
spínání. Navolil si dráhu mezi klitorisem a oběma bradavkami a stiskl klávesu.
Dívka zasténala, prsy jí začínaly nabíhat. Obě bradavky teď měly malinově
červený odstín, dvorce byly nalité a na spodní straně prsů zřetelně vystupovaly
žíly. Expert pustil tlačítko a dívka vydechla. Sejmul krokodýlek z uzdičky a
dotknul se s ním žaludu.
"Ne, to ne, prosím néééé", vykřikla. "Copak, máte
problém?", zeptal se expert mírně. "Povězte, co vás trápí, není to svědomí?
Zkuste si třeba uvědomit, kolik lidí může být nešťastných, pokud se to palivo
dostane do nepovolaných rukou ... ", zkoušel to přátelským hlasem. Dívka
nereagovala, dívala se mimo něj strnule rozšířenýma očima a zdálo se, že jeho
slova nevnímá.
"Nemáte šanci na úspěch, dřív nebo později ten materiál stejně
najdeme, třeba radiometrem z vrtulníku, ale vy si tím přiděláte nepříjemnosti,
veliké nepříjemnosti." Podíval se na ni a zamyslel se. Je nalomená, ale na
rychlý výsledek to nebude. Zjevně se bojí silné bolesti a myslí si, že menší
dávky zvládne. Je to takový ten typ, na který by platilo rozpálené železo a
inkvizice blahé paměti. O železe by sice mohl něco povídat, ale jeho nadřízení
by nic podobného neschválili, alespoň v této fázi ne. Připomněl si pro sebe
instrukci, že nemá být vidět žádné poranění a vrátil elektrodu na místo do
stojanu. Tahle dráha počká. Pokynul seržantovi a uvolnil dívce pravou nohu z
řemenů. Seržant přistoupil a dívce nohu přidržel. Expert mlčky ohodnotil
vojákovu přípravu a pro sebe si pomyslel, že by ho měl navrhnout na povýšení.
Uvolnil polohovací desku od stolu a na její místo zaklapl gynekologickou opěrku.
Zafixoval dívčinu nohu a zopakoval výměnu na druhé straně. Achmadulinová teď
ležela na zádech s široce roztaženýma nohama, pokrčenýma v kolenou, řemeny kolem
stehen nad koleny a kolem kotníků. Expert si přizvednul stůl a mírně jej
naklonil dozadu. Z police sundal pomocná ramena, nasadil je na opěrky nohou a
utáhnul šrouby, opatrně, aby nepoškrábal nikl. Kolegové ve světě mají
rychloupínače a tvrdě chromované díly, pomyslel si rozladěně a dotahoval
objímky. Přitom by to bylo tak jednoduché, excentr na páčku, jednoduchý excentr
a povrchově ho zakalit, aby se neomačkával. Otevřel skříňku a z věšáku sundal
dvě široké samosvorné chňapky. Jednu přiložil k dívčině pysku a zkusil ho
zachytit - pootevřel čelisti, nasadil svorku na labii a zatáhl. Dívka vykřikla
bolestí a svorka s cvaknutím sklouzla z labie, pokryté sekretem. Expert vrátil
svorky na místo a vybral si jiný pár s vnitřkem čelistí pokrytým plstí a
stavitelným sevřením. Nasadil levou svorku a šroubem stahoval čelisti, dokud
dívka nezačala syčet bolestí. Svorku zaháknul do pružného lanka a jeho druhý
konec připnul k pomocnému rameni. Stejně osadil i pravou svorku. Připravil si
nůžkovou svorku s rozšířeným koncem, zachytil ji za malou labii a lankem
vytáhnul do strany. Zopakoval postup na druhé straně a spokojeně se zahleděl na
své dílko.
Dívčina pochva se před ním doširoka otvírala, sliznice se leskla
krůpějemi sekretu, labie překrvené, klitoris vyčnívající z uzdičky. Svaly na
stehnech se dívce napínaly jak se pokoušela potlačit třes. Expert přešel před
její obličej a pomalu, aby dobře viděla, vyndal balíček cigaret. Vytáhnul jednu,
připálil si ji a významně ji začal rozkuřovat, sledujíc přitom, jak se jí z
obličeje ztrácí barva. Loudavě přešel mezi její roztažené nohy. Ze skříňky s
elektrodami si vybral malý disk na izolované zahnuté rukojeti a připojil ho do
impulsního kanálu. Disk zasunul dívce do pochvy a přitisknul ho v přední třetině
na G bod. Pak stisknul tlačítko. Dívka sebou trhla, až se sesmekla jedna z
chňapek, rozevírajících její vaginu a z očí jí vytryskly slzy. Expert nechal
elektrodu v pochvě a vrátil rozevírač na místo.
Seržant mlčky přistoupil ke
stolu a přitáhl dívčiny řemeny. Expert přikývnul a znovu stisknul klávesu. Další
škubnutí a výkřik bolesti. Stisknul znovu. "O-oh!" Expert tisknul tlačítko v
nepravidelném rytmu a poslouchal její stále se zesilující křik. "A - a- au, au,
aůůů, dost, ne, dost, dost - dóóst". Oddálil prst od tlačítka. Dívčiny oči byly
zavřené a prudce oddychovala. Vytáhnul elektrodu a pečlivě ji očistil. Osušený
disk vrátil do přihrádky a místo něj vytáhnul pětku s nízkými komolými jehlánky
po celém povrchu. Zálibně si ji prohlídnul a před dívčinýma očima začal
elektrodu natírat vodivou pastou. Většina speciálního vybavení místnosti
pocházela od konkurence ať fyzicky, nebo alespoň co do know-how, ale tento tvar
elektrody byl expertovým vynálezem. Elektroda byla podél delší osy rozdělena do
dvou odizolovaných segmentů, propojených na svorky a místo obvyklého límce měla
protaženou plošku, zasahující malé labie, hráz a klitoris. Proti klitorisu byla
elektroda též opatřena jehlánkem pro zvýšení proudové hustoty.
Expert sundal
napínače z malých labií, přiložil elektrodu k poševnímu vchodu a přitlačil na
ni. Šlo to ztuha, pochva byla příliš úzká. Expert vrátil pětku na místo a vzal
si čtyřku. Usadil ji na místo, aby přilehla celou plochou a připojil svorky ke
generátoru. Kanál si přepnul na stabilizaci proudu, a zapnul napájení. Pomalu
posouval regulátor a začal klást otázky. "Kde je odcizený štěpný materiál?".
Pauza a pohyb ruky na regulátoru. "Kde je ten kontraband?" Pauza a zesílení
proudu. "Kam jste to schovali?". Pauza a další přídavek. "Přiznej se!". Koutkem
oka zahlédl rozsvícenou svítivku nebezpečného proudu. Stáhnul regulátor. Z
prokousnutého rtu dívce stékal pramínek krve, oči se jí protáčely pod víčka.
Expert pokynul seržantovi, který dívce otřel obličej houbou, namočenou do ledové
vody. Oči se jí zastavily a bylo vidět, jak se snaží zaostřit pohled na experta.
"Ne - nevím", zašeptala,"to ukládala Gerkinová, já tam nebyla, oni to odvezli...
!"
"Dobrá, věřím vám. Teď dostanete tužku, papír a do dvou hodin mi vylíčíte podle
pravdy, co víte o krádeži. Pokud ne, budeme pokračovat, a to mnohem horšími
prostředky, než dosud. Můžete se přesvědčit, že přes všechnu bolest jsme vám
zatím vážně neublížili, to ale už za dvě hodiny nemusí být pravda... " Vytáhnul
jí z pochvy čtyřku a opatrně ji štětečkem očistil. Mistr v dílně se s touto
sadou hmoždil skoro týden, než byl výsledek podle expertových představ, první
prototypy měly příliš ostré jehlany a oba stálo dlouhé experimentování na
materiálu z Čečenska, než našli správný poměr mezi výškou jehlánků a zkosením
hran. Jednu elektrodu musela doktorka dobývat mezokainem a nastřižením, při
aplikaci došlo ke spasmu a hroty se zakously.
Seržant mezitím odvázal Achmadulinovou a odvedl ji k jejímu oblečení. Přehodila
přes sebe šaty, prádlo nechala ležet na podlaze. Seržant podprsenku a kalhotky s
modrými kvítky zvedl a strčil je dívce do ruky. Položil jí ruku na rameno a
otevřel před ní dveře do dlouhé, šedozeleně vymalované chodby. Postrčil dívku
před sebe a vyšel za ní.
Expert si postavil vodu na kávu a vytočil doktorku Vakulovskou. "Zvláštní útvar,
potřeboval bych vyslýchanou Gerkinovou."
"Dodáme, hned. Jak to zatím vypadá?"
"Něco málo mám, Achmadulinová tvrdí, že to svinstvo ukládala Gerkinová. Dal jsem
jí dost do těla, takže prosím tě, hodnej, zlej, buď na ni hodná a zkus jí
vylíčit, jaký jsem zvíře a co jí ještě umíme udělat. Ať radši napíše všechno, co
ví. Dal jsem jí dvě hodiny, to by mohlo stačit. Zkus jak bude spolupracovat,
tady vypadala jako dost tuhý kousek. Teď vezmu Gerkinovou a když se povede něco
vytěžit, tak je zkonfrontujeme mezi sebou. Mimochodem, mají v kantýně něco
poživatelného?"
"Slabota, rybí den. Pokud si potrpíš na vařené tresky, tak si pochutnáš, v
opačném případě doporučuju vlastní zdroje."
"Nemám, šéf mi sebral auto a jel jsem tramvají. Hele, já jdu něco dělat, ať
nemusím myslet na jídlo." Expert zavěsil, zalil si kafe a z ledničky vytáhnul
okoralý obložený chleba od včerejška. Otevřel si spis a založil do něj čistý
list papíru. Namaloval panenku Achmadulinovou, zamyslel se a přikreslil jí
kytičkované kalhotky. Namaloval panenku Gerkinovou a na břicho jí namaloval
otazník. Nad ně nakreslil trojpaprskové radioaktivní sluníčko a doprostřed
přidal další otazník. Nakreslil linku obzoru a na ní hříbek jaderné exploze.
Přidal další otazník. Upíjel kávu a zakusoval ji chlebem. Zalistoval ve spisu a
snažil se najít oporný bod, od kterého by pokračoval. Dospěl k názoru, že
operativci toho moc nenašli a zase je to na zvláštním útvaru. Dopil, dožvýkal
poslední kůrku a stisknul tlačítko Služba.
Seržant asi čekal v chodbě, protože vešel takřka okamžitě." Expert se na okamžik
zarazil, co to vede za školačku. Pak si v protokolu nalistoval, že Gerkinové je
dvaadvacet a nezletile jen vypadá. Zapnul mikrofon: "Jste Olga Naděžda
Gerkinová, narozená v Mendělejevce 15.8.1975, trvale bytem v Mendělejevce v
Grozenské oblasti číslo popisné 781?" Přikývla. "Odpovězte, prosím, pro zvukový
záznam!" "Ano, jsem to já". "Byla jste zadržena v souvislosti s krádeží
jaderného materiálu z úložiště vyhořelého paliva v Novokirovsku a s důvodným
podezřením, že v rámci organizované skupiny chcete pomocí tohoto radioaktivního
materiálu způsobit významnou újmu velkému množství lidí a dále způsobit závažné
národohospodářské škody. Ptám se vás proto, sdělíte orgánům, činným v trestním
řízení místo, kam vaše skupina zcizený štěpný materiál ukryla, jaké jsou vaše
další plány s ním a které další členy vaše skupina má?" Gerkinová mlčela a
rozhlížela se kulatýma hnědýma očima kolem sebe. Expert se na ni podíval
klidným, zpytavým pohledem. Ano vypadá nezletile, ale jen na první pohled. Podle
spisu je jí dvaadvacet, vychodila střední průmyslovou školu
chemicko-technologickou se zaměřením na zemědělské technologie a následně
absolvovala na Institutu chemické syntézy, obor umělá hnojiva. Chemie nitrátů,
zafixoval si expert pro sebe. Svobodná, bezdětná, 52 kilogramů, 163 cm výšky,
světlé vlasy, zdravé zuby, jako zvláštní znamení amputované poslední články
prstů levé ruky - ejhle, dívenka si ráda hraje s výbušninami...
"Povězte, prosím, pro záznam, kam jste ukryla zcizené štěpné materiály a co s
nimi zamýšlíte v budoucnu udělat?"
"Nevím nic o štěpných materiálech, tím spíš o jejich zcizování. Pro záznam
protestuji proti takovémuto zacházení se mnou a prohlašuji, že bez přítomnosti
svého právního zástupce nebudu vypovídat."
"Jste si vědoma toho, že můžete být na základě souhlasu státního zástupce
vyslýchána s pomocí zvláštních technických prostředků?"
"Ničeho si vědoma nejsem a proti jakémukoliv výslechu bez přítomnosti právníka
znovu protestuji!"
"Svlečte si veškeré oblečení a odložte kovové předměty, které máte na těle!"
"Nic takového neudělám!"
Expert pokynul. Seržant si dívku pootočil a udeřil ji z obou stran přes tvář
otevřenou dlaní. Dívka se chytila za tvář a pohlédla na experta nenávistným
pohledem. "Svléknout", zopakoval expert. Gerkinová nereagovala. Expert si
všimnul, že levou ruku stáčí amputovanými články dozadu. Seržant přistoupil k
vyslýchané a zkušeným hmatem ji zezadu levou rukou chytil pod krkem. Trochu si
dívku přizvedl a s nečekanou obratností jí rozepnul a svlékl modrou flanelovou
košili. Nedbajíc na dívčino kopání jí rozepnul džínsy a stáhnul je přes boky.
Přišlápnul botou jednu nohavici džínsů a dívku zvedl jako pírko do výšky.
Doslova ji vytáhnul z džínsů a volnou rukou jí stáhnul vysoko vykrojené
kalhotky. Postavil dívku na zem, rozepnul její podprsenku, přetáhnul ji dívce
přes paže, rozkopnul její nohy a zkroutil jí paže dozadu. Celá akce netrvala
déle, než minutu a Gerkinová se v podstatě nezmohla na výraznější odpor. Seržant
jí navléknul náramky a spokojeně se podíval na experta. Ten jenom pochvalně
kývnul a zaměřil se na vyslýchanou. Bylo mu jasné, že spolupráce se v dohledné
době nedočká a zvažoval další postup.
Rozhodl se pro tvrdší scénář a ukázal
seržantovi na rám. Seržant přikývl a popostrčil dívku k rámu. Odpojil náramek z
jedné ruky a zavěsil za něj dívku do rámu. Na druhé zápěstí navlékl manžetu s
kruhem a kruh zavěsil na rám asi v šířce ramenou. Náramek na pravé dívčině ruce
vyměnil za manžetu a ruku zavěsil, nevšímaje si dívčina kopání.
Navlékl jí
manžety na kotníky a připnul dívčiny roztažené nohy k rámu. Expert zapnul
hydrauliku, zvednul rám a otočil ho tak, aby měl dívku tváří dolů před sebou.
Hlavu jí zatím nechal výš, než chodidla. Její prsy visely volně dolů, celkem
hezky tvarované, s tmavými bradavky ve velikých pigmentovaných dvorcích. Expert
vzal kelímek s elektrodovou pastou, uchopil dívku za bradavku, zatáhnul a
bradavku i s dvorcem natřel pastou. Bradavku ale nepustil, stisknul ji a pomalu
ji začal stáčet, dokud dívka nevykřikla bolestí. Vzal ozubený klip a přichytil
ho z boku na naběhlou bradavku pod vrchol. Natřel druhou bradavku a místo klipu
použil elektrodu s vinutou pružinou. Pružinu prohnul a bradavku zachytil mezi
závity. Přivezl si generátor a před dívčinýma očima připojil elektrody ke
generátoru. Viděl, že elektrody na bradavkách ji bolí, ale vcelku se chovala
klidně. Pro sebe si vyhodnotil, že si myslí, že se ji jen snaží zastrašit.
Otočil klíčkem a zapnul proud. Nával nečekané bolesti vytřeštil dívčiny oči a z
úst se jí vydral výkřik: "ÁÁÁÁÁáááááúúúúúúúááááÁÁÁÁNééééééééééé!"
.Expert vypnul
proud a zeptal se:
"Kam jste schovali to palivo?"
"Toho budete litovat, až se odtud dostanu, poženu to třeba až do Haagu",
zasyčela.
"Možná byste se divila, jaké mezinárodní dohody platí o výslechu teroristů, ale
to není podstatné. Váš výslech probíhá v intencích zákona a za použití
prostředků, které schválil státní zástupce. Ptám se vás znovu, kde je uloženo
jaderné palivo, zcizené z úložiště Novokirovsk?"
"Nevím nic o jaderném palivu a nikdy jsem nebyla v Novokirovsku. Žádám, aby byl
přítomen můj právní zástupce."
Natáhnul ruku a v prstech promnul pružinu na její bradavce. Škubla sebou a
snažila se v závěsech uhnout. Přitáhnul si ji za prs blíž: "Jak chcete, budeme
pokračovat." Přepojil elektrodu z pravého prsu do stejného kanálu s levým a do
druhého pólu připojil další kablík. Obešel ji a zezadu rozevřel její stydké
pysky. Zazmítala se v závěsech, ale uhnout nemohla. Přichytil jí kablík
elektrodou k drobnému klitorisu, po celé délce. Vykřikla bolestí a překvapením.
Házela sebou a snažila se setřást kov, tisknoucí jí nejcitlivější tkáň těla.
Expert do očka elektrody zavěsil dvěstěgramové závažíčko na drátěném závěsu a
přešel ke generátoru. Dívka tiskla zuby a bylo vidět, jak trpí. Expert přepnul
na impulsní provoz v dávce a krátce stisknul spoušť.
"A-A-A-ÁÁúúúú". Závažíčko se zhouplo a klitoris se vůčihledně protáhnul a
zrudnul. Přidržel tlačítko. "Ach. ACH. Au, A- A- A- A- Á- Á- Á- Ne, prosím, ne,
ne, ne- ne - ne- néééé, áááá, ne, ne, ne, ne, mmhh, mmhm, dost, dost, dost,
dost, dost, néé!" Vypnul proud a zastavil rozhoupané závaží.
"Nic?", zeptal se.
Když neodpověděla, odhodil závažíčko obloukem mezi její nohy. Trochu to přehnal,
zařvala bolestí a elektroda jí sklouzla z klitorisu i se závažím. Rozhodl se
nevěnovat tomu pozornost. Začínal ho trápit hlad a dospěl k závěru, že vařená
treska není až zas tak velké neštěstí.
Překlopil rám do svislé polohy a přivezl
vynález, na který byl vcelku oprávněně hrdý. Vyleštěný trn o zhruba
čtyřcentimetrovém průměru byl umístěn na masivním pětipaprskovém podvozku s
aretovatelnými kolečky. Trn byl ukotven do hydraulického válce a v horní části
byl opatřen límcem z ostrých deseticentimetrových hrotů. Na podvozku byl umístěn
rošt, svařený z ocelových trojhranných profilů. Plošina roštu byla rozdělena do
čtyř stejných segmentů, z nichž dva byly uchyceny na závěsech. Pod těmito
segmenty byly umístěny spínače. Expert zavezl zařízení pod zavěšenou dívku.
Spustil rám tak, aby její roztažené nohy byla zhruba ve výši roštu, konec trnu
nasměroval do dívčiny pochvy a natřel trn elektrodovou pastou. Pak hydraulickým
válcem trn zavedl do vagíny. Odepnul manžety kolem dívčiných kotníků od rámu a
připnul je k tyči, probíhající podél roštu. Pak spustil rám tak, aby dívka
došlápla na ostrý profil roštu, odepnul její ruce od rámu a spojil je pouty za
zády. Chvíli pozoroval dívku, jak se snaží postavit se pohodlně a dát nohy tak
blízko k sobě, jak trnový límec dovolí. Pak ještě trochu hydraulikou přizvednul
trn tak, aby jeho rýhovaná hlavice nepříjemně tlačila dívce do poševní klenby.
Převezl si celé zařízení s vyděšenou dívkou blíž ke generátoru. Vytáhnul dva
kabely s ostrými krokodýly a připnul je na dívčiny bradavky. Kabely připojil k
spínači pod levou dívčinou nohou. Jemnější krokodýlek připnul dívce na
poškrábaný naběhlý klitoris a opačný konec kabelu připojil ke druhému spínači.
Nakonec propojil trn s generátorem a oba spínače zapojil do volných kanálů.
Zapnul napájení.
Dívka stála na roštu na celých chodidlech a rána ji vyděsila.
Vykřikla, ale relativně rychle jí došlo, že pokud se postaví na špičky, šoky
ustanou. Vypjala se do pozice baletky a snažila se najít co nejpohodlnější
polohu. Ostré hrany roštu se zařezávaly do chodidel, přešlapovala tedy na
špičkách roztažených nohou. Několikrát zapomněla na límec hrotů a píchla se do
stehna ve snaze stoupnout si pohodlněji nebo se sesmeknout z trnu. Síla v
prstech ji rychle opouštěla a několikrát došlápla patou na spínač. Každé
došlápnutí bylo doprovázeno bolestivým výkřikem elektrického šoku do bradavek
nebo klitorisu. Pokusila se dosednout na trn, ale frézované drážky na hlavici
přílišné pohodlí neskýtaly.
Expert se spokojeně zadíval na své dílo a pronesl k
dívce: "Jdeme se se seržantem najíst. Máte zhruba dvacet minut na přemýšlení o
tom, co mi povíte až se vrátím a zeptám se na palivo. Pak budeme pokračovat
druhým stupněm."
Expert si sundal plášť a vydal se do jídelny důstojníků. Fronta u okénka už
skoro vymizela a otrávené kuchařky vyškrabávaly zbytky ze dna kotlů. Expert se
zařadil za kolegyni Galju, která vytěžovala mužskou část skupiny. Ačkoliv
pravidla utajení podobné konzultace mimo speciální prostory výslovně zakazovala,
zeptal se jí na výsledky.
"Pánové moc nespolupracují, většinou jsou to tak tupí
Čečenci, že ani neví, kdo a proč jim velel. Melou něco o uchvatitelích a
potrestání agresorů, ale nevědí, kdo jsou uchvatitelé a co je to agresor. Přijde
mi, že pravé šéfy skupiny máš u sebe ty", podělila se Galja o svůj názor a
mrzutě sledovala, jak se do jejího talíře s uchou mlsně dívá velký šedivý
kocour, sedící na pultu. "Jsou to prostě malé ryby", konstatovala a aby si její
slova někdo špatně nevyložil, vytáhla z polévky kus ryby a hodila ji kocourovi.
Kocourovi říkali všichni Michal Michalyč a do jisté míry patřil k inventáři
jídelny. Chytil rybu do zubů a důstojně si ji kolem pokladny odnesl do kouta,
což u experta vyvolalo jisté pobavení. Vzal svůj talíř s treskou, nabral si z
košíku tmavého chleba a kus tresky hodil kocourovi se slovy "Dobré chutnání,
Michale Michalyči!". Zaplatil odborářským talónem a odnesl si jídlo k rohovému
stolku, v opačném rohu proti kocourovi.
K sobě se vrátil najedený, ačkoliv si příliš nepochutnal. Dívka sebou zmítala na
stojanu a zdálo se, že nemá daleko k šoku. Expert se chvíli díval a prověřoval
vlastní teorii, že dřív nebo později dají vyslýchané přednost plnému nasednutí
na trn před elektrickými šoky. Stiskem tlačítka pozval seržanta, který se
objevil ještě s plnými ústy a nabídnul mu cigaretu. Pokynul na židli proti sobě
a v nezvykle přátelském rozmaru k němu promluvil.
"Co myslíte, staršino, kdybychom ten trn udělali nahoře zaostřený, pomohlo by to
něčemu?"
"Pane kapitáne, asi ne. Dyž je tam necháte krátce, tak se udržej na nohách, dyž
je tam necháte dýl, tak stejně zvadnou, možná by zkejsly rychlejc. A pak, prej
je nemáme mordovat moc do krve, a dyby to bylo vostrý, tak se pomordujou. Jesli
to chcete vylepšit, tak spíšejc ten umělej vocas dole rozšiřte, jako do
trychtejře, aby je to jako votvíralo, dyž si budou sedat."
"Dobrý, staršino, to hned zítra zadám do dílen. Ona by ta hlavice vůbec mohla
být výměnná, velikosti bychom mohli převzít z vaginálek, číselnou řadu nechat a
na půměru přidat půl centimetru... ", expert se zamyslel. Chvíli seděli mlčky.
Pak seržant dokouřil a s tázavým pohledem se zvednul. "Jo, jdeme na to", probral
se expert. Přešli do zvláštní části.
"Tak co mi povíte o palivu?", zeptal se expert vcelku mírně dívky, nyní pokryté
krůpějemi potu.
"Vy-... vyp-... vypněte to!", zasípala.
"Místo uložení a pak to vypnu."
"V horách, jaúúúúú, nad Cidrou, je tam takový slap, peřeje a vedle je
jeskyúúúúúúúúúúú jeskyně. V ní jsme to uložili."
Expert vypnul zdroj, přešel ke stojanu a spustil trn dolů. Dívka s gustem
došlápla na plná chodidla a zdálo se, že trojúhelníkové profily jí vůbec nevadí.
Odpojil od ní kabely a zavěsil je na místo. Odepnul manžety od příčné tyče a
ukázal dívce na židli. Vděčně se na něho podívala a usedla na krajíček. Expert
namočil houbičku do propylu a pustil se do čistění stojanu. "Kolegové na to mají
techniky a nerez", pomyslel si hořce pro sebe. "Kdo vám to potvrdí?", zeptal se,
"ví o tom Achmadulinová?". "A..Ano, ona to místo vymyslela", zašeptala.
"Nakreslíte plánek a podrobně popíšete cestu", přikázal dívce. Ta se na židli
pootočila a nadzvedla spoutané ruce. "Odvést do samostatné cely, vrátit
oblečení, předat směnaři ať vyčká konce doznání, Achmadulinovou sem", přikázal
seržantovi. Staršina rozepnul dívce náramky, do ruky jí strčil její oblečení a
otevřel před ní dveře.
Expert se vrátil k psacímu stolu a ze spisu vytáhl papír se svými malůvkami.
Panence Achmadulinové namaloval přes květované kalhotky římskou dvojku s
otazníkem a gumou odmazal kousek atomového hříbku na obzorem. K lince obzoru
přikreslil charakteristický horizont Kavkazu a Cidru, stékající v divokých
vodopádech do údolí. K panence Gerkinové si přikreslil úpravu stojanu s
výměnnými trny a nový profil trnu s nálevkovitým rozšířením ve spodní části. V
podstatě by se dal převzít i jehlánek proti klitorisu, to už bude jednoduché.
Trn bude na rozříznuté tyči a zářez zajistí jeho správnou orientaci. Nosič
jehlánku nesmí být moc široký, aby se zaříznul mezi pysky, a pak už se
nepootočí. Odložil výkres a postavil si na kafe. Voda už vřela, když seržant
přivedl Achmadulinovou. Šaty měla nedopnuté, prádlo si pod ně neoblékla.
Expert
natáhnul ruku a seržant mu do ní vložil dva popsané listy papíru. Achmadulinová
poměrně důvěryhodně vylíčila okolnosti krádeže, její popis se vcelku dobře
shodoval se spisem. Této části se rozhodl věřit. Přešel k části, ve které
Achmadulinová líčila, jak palivo odvezli do Vladikavkazu a jak potom Gerkinová
přeložila kontejnery s palivem do Uazu a odjela s nimi neznámo kam... Vytáhnul
si mapu. Vladikavkaz je na opačné straně hor, než Cidra... To si musí ujasnit, v
tomto bodě jedna z nich lže a pravděpodobnější je, že lže Achmadulinová.
"Lžete!", vyštěkl bez přípravy na Achmadulinovou. "Šaty dolů a dva kroky před
stůl, ruce za záda, nohy roztáhnout na šířku ramen, paty k sobě, špičky od
sebe!" Dívka váhavě rozepnula pestré šaty a nechala je spadnout na podlahu.
Seržant látku zvednul a pověsil. Dívka se postavila před experta do požadovaného
postoje, oči sklopené na podlahu.
"Vy víte, kde je to palivo a já vím, že vy to víte. V tomto doznání nepíšete
pravdu. Nechcete něco změnit nebo mi říct, kde je to palivo nyní uloženo?"
"Všechno jsem napsala podle pravdy, nic víc nevím, ty kontejnery jsem naposled
viděla ve Vladikavkazu, jak je Gerkinová nakládala do auta."
"Kdo jí s tím pomáhal?"
"Asi řidič toho auta, já - já si nevzpomínám."
"Co jste dělala potom?"
"Sedla jsem na vlak, na Horal a odjela do Moskvy."
"
Kolikátého to bylo a na které nádraží přijel vás vlak?"
"To bylo předevčírem a vlak přijel na Kazaňské nádraží, jako vždycky."
"Přijel včas?"
Zarazila se. "Asi ano, spala jsem, to je noční spoj a přijíždí brzy ráno... "
Expert se pootočil ke klávesnici a z databanky vnitra si vytáhnul železniční
dopravu. Ano, vlaky z Kavkazu obvykle přijíždějí na Kazaňské nádraží, ale tam už
je dva dny výluka a vlaky z jihu končí na Savelovském nádraží. A Horal měl ten
den navíc přes šest hodin zpoždění, přijel těsně po poledni.
Specialista pokynul seržantovi: "druhý stupeň".
Druhý stupeň je podle metodiky omezené mechanické působení bez silně krvácejích
zranění. Expert si metodiku přizpůsobil podle sebe v tom smyslu, že nasazení
elektrického proudu není zakázáno, tudíž je povoleno. Chvíli uvažoval o co
nejúčinnější metodě - po obědě se odkrvenému mozku příliš do intelektuální
činnosti nechtělo. Stojan zavrhnul, práce nemá být jednotvárná a má působit
potěšení. Navíc by se mu vyslýchaná mohla při omezeném mechanickém působení
převrátit i se stojanem. Rozhodl se pro fixační kříž. Seržant už vyslýchané
upevnil poutací manžety a nyní stál dva kroky za ní. Expert ukázal do zvláštní
části místnosti.
Fixační kříž připomínal kříž jen svým názvem, ve skutečnosti se jednalo o
konstrukci z úzkých kovových trámců, potažených igelitem. Od středního trámce,
podepírajícího záda se nahoře a dole odvětvovaly dvojice šikmých ramen pro ruce
a nohy. Kříž byl opatřen širokými koženými fixačními pásy v pravidelných
intervalech a byl polohovatelný ve všech osách na dvojici elektromagneticky
aretovaných kulových kloubů ze zbraňového komplexu Groza. Kříž poskytoval
poměrně slušný přístup ke všem částem těla a jeho jediným nedostatkem byla
absence velkoplošné zádové elektrody. Střední trámec navíc umožňoval dvojicí
vestavěných kloubů maximální prohnutí.
Expert ukázal vyslýchané na místo před křížem, sklopeným do šikmé polohy a když
váhavě přistoupila, přitisknul ji ke kříži a zafixoval jí krk pásem. Pak jí
přitáhnul pás přes pánevní kosti a dalšími řemeny zafixoval stehna nad koleny,
kotníky, předloktí a zápěstí. Sklopil kříž dozadu a zvedl si dívku do pohodlné
polohy. Obešel stojan, povolil páčku jistící spodní kloub a prohnul připoutanou
dívku v kříži. Zafixoval uzel a zopakoval postup s kloubem mezi lopatkami.
Ramena pro ruce a nohy naklopil mírně dozadu a ramena pro nohy navíc prohnul v
dívčiných kolenou. Dívka měla zavřené oči a bylo cítit, jak přemáhá třes. Tmavé
vlasy jí padaly vzadu z kříže, na rtech měla ještě krvácející otisk vlastních
zubů. Expert obešel kříž ze strany a podíval se dívce zblízka do očí: "Proč mi
lžete? Řekněte mi, proč mi lžete a co zamýšlíte s tím palivem dělat?" Dívka
otevřela oči a pokusila se mu plivnout do tváře. Nevzrušeně uhnul a zeptal se
znovu: "Co tím zapíráním sledujete? Koho kryjete a proč se snažíte získat čas i
za tuhle cenu?"
"Zab mně, ruskej bastarde!", zasyčela Achamdulinová nenávistně.
"To ne, tu radost vám a vašim komplicům neudělám, nepotřebujeme mučedníky. Já od
vás jenom získám odpověď, bude to ale trvat déle a bude to nesrovnatelně méně
příjemné, než si dokážete představit. Tak nic?"
Mlčela a zase zavřela oči. "Ty oči otevřete a dívejte se, co budu dělat. Pokud
mi budete chtít něco říct, nedělejte si násilí. Když od vás budu chtít cokoliv
slyšet, zeptám se sám", pronesl s výhružným podtónem v hlase. Přitáhnul si držák
nástrojů na dlouhém rameni a na rozvaděči zapnul napájení. Generátor si
přitáhnul na dosah ruky z druhé strany a na jeho pogumovanou pracovní plochu si
vyrovnal elektrody. Místo zádové elektrody použil vodivá prohnutá korýtka, která
dívce zasunul pod stehna a paže. Korýtka pospojoval dohromady, nestál o
popáleniny. Urovnal si sadu hrotů s izolovanými rukojeťmi, ozubené svorky,
soupravu přísavek a pár vaginálek. K řemeni přes dívčinu pánev připevnil dvojici
tenkých ocelových planžet s háčky, kterými jí rozevřel velké labie a jejichž
opačný konec ukotvil do kříže. Nedbal jejího ucukávání a mezi malé pysky vložil
prstencový dilatátor. Urovnal ho přibližně proti svěrači, zasunul kličku do
unašeče a dilatátor pootevřel. Přešel k dívčině hrudníku, natočil na něj rameno
a do podtlakových zdířek připojil přísavku s hrotem uvnitř. Pootevřel kohout a
přiložil přísavku k levé bradavce. Dívka, která sledovala jeho přípravy
nevěřícím pohledem teď vykřikla, když jí podtlak vtáhnul bradavku s částí dvorce
do úzkého plastového válce. Expert nastavil kohout tak, aby se hrot elektrody
právě nedotýkal bradavky a připojil elektrodu k vysokonapěťovému kanálu. Přívody
expert zavěsil na rameno nad dívčin hrudník tak, aby mu nepřekážely. Nastavil
vyhřívání na devadesát stupňů a do pažbičky zasunul tupý hrot. Ze skříňky za
dívčinou hlavou vytáhnul laminátový prut s úzkým koženým páskem na konci a bez
výstrahy ji páskem švihnul přes spodní stranu ňader. Zalapala po dechu. Přes prs
jí vyskočil červený, pomalu nabíhající pruh. Obešel kříž a postavil se mezi její
nohy. Pozvedl prut tak, aby na něj dobře viděla a páskem se dotknul dívčina
přirození, rozevřeného planžetami. "Ne!", vydechla. "Mlčet!" Švihnul páskem
svisle, shora dolů a dívka zaskučela bolestí. Malé pysky jí začaly nabíhat a
žalud poštěváčku rychle získal višňově červený odstín.
Expert odložil prut a vzal si nahřátý nástroj. Těsně nad kůží s ním objel pravý
prs a pak nástroj přiložil ke kůži, naběhlé po úderu prutu. "Áááááúúúúú",
vyjekla. Přesunul nástroj k dvorci a nahřál stoupajícím teplem bradavku.
"To
néééé..", zakňučela.
"Mlčet!", přikázal a přitisknul hrot k vrcholu bradavky.
Škubla sebou. Rukou jí stisknul prs a tlačil bradavku proti horkému hrotu.
"Co
zamýšlíte s tím palivem?" Sténala bolestí, ale nepromluvila. Oddálil hrot od
prsu a zavěsil pažbičku do držáku. Nastavil vysoké napětí a zapnul zdroj. Proud
fialových jisker se s praskotem zakousnul do rudé bradavky druhého prsu, vtažené
podtlakem do přísavky a protažené skoro na dvojnásobnou délku. Dívka vytřeštila
oči a v řemenech se prohnula do oblouku. Expert slyšel, jak skřípe zuby. Vypnul
proud a přepojil elektrodu do proudového kanálu. Pootevřel kohout. Dívčina
bradavka se ještě víc protáhla ke hrotu elektrody. Expert ještě nepatrně zvýšil
sání a hrot se zabořil do citlivé tkáně. Achmadulinová zasténala a zazmítala
sebou v řemenech.Expert nastavil stabilizaci proudu na deset miliampér a zapnul
proudový kanál. Z podnosu si vybral tenký peán a štípl s ním dívku do okraje
dvorce volného prsu. Chvilku peán přidržel, pak ho uvolnil a postup zopakoval
hned vedle. Nástroj nechával jen mírně zarudlé stopy, ale jak se koruna otisků
kolem bradavky uzavírala, dívčino sténání se zesilovalo a když nakonec nástrojem
zachytil bradavku napříč těsně nad dvorcem, dívka se rozplakala bolestí. Nechal
peán na místě a přesunul se mezi dívčiny roztažené nohy. Připojil si elektrodu s
kuličkou na konci do impulsního kanálu a přes dilatátor zasunul izolovanou
rukojeť dívce do pochvy.Zapnul zdroj a kuličkou projížděl ve vagíně, nejprve po
zadní stěně, pak po bočních plochách, v poševní klenbě a nakonec po přední
stěně. Podle škubání podbřišku a dilatátoru korigoval napětí na elektrodě.
Dívčin pláč přešel v neartikulovaný řev. Řemeny na jejích nohou se zařezávaly do
kůže, jak se snažila dát nohy k sobě a zbavit se příšerného kousku vyleštěné
mosazi. Jak se snažila uhnout připoutanou pánví, planžety jí zajížděly hlouběji
do stydké štěrbiny a rozevíraly jí vulvu stále víc do šířky. Expert vypnul proud
a vytáhnul elektrodu. Místo ní připojil dvojici hrot a bez napětí jeden přiložil
zepředu k poštěváčku. Dívka ztuhla. "Prosím, jen to ne. Tam ne. Já budu mluvit,
řeknu všechno, všechno." "Mlčet! Až budu chtít něco vědět, zeptám se!", uťal
expert.
"Tam ne, ne..., a- a - aáááááá", trojice impulsů přeťala dívčin hlas.
Expert přiložil hrot ze strany pod žalud a přitlačil ho do tkáně. Druhý hrot
nasadil z druhé strany a popotáhnul dopředu a nahoru. Již tak naběhlý klitoris
se ještě zvětšil. Expert pohyboval hroty v malých kroužcích proti sobě. Jemná
pokožka na žaludu poštěváčku se dívce leskla, jako by okamžitě měla prasknout.
Expert oddálil hroty a natáhnul se pro přísavku, podobnou té na prsu, ale
upravené pro jiný účel. Zasunul rychlospojku do vedlejší podtlakové zdířky,
povolil ventil a nasadil přísavku na klitoris. Elektrodu v přísavce připojil do
kanálu s vysokým napětím, snížil frekvenci impulsů a zapnul napájení. Při každé
modré jiskře dívka vykřikla a její tělo sebou škublo. Expert vyndal pažbičku z
držáku a přitisknul horký hrot do místa, kde se u hráze sbíhají malé labie.
Přidržel hrot a volnou rukou vypnul generátor. "Chci vědět všechno, co víte vy."
"Dejte to pryč..., to bolí... "
"Ne, až mi řeknete, jak to bylo s palivem!"
"Já, já jsem ho ukládala s Gerkinovou, odvezly jsme to do takové jeskyně na
Cidře. Pozítří si ho měli vyzvednout bratři ve zbrani."
"A dál?"
"Měli ho přidat k výbušninám."
"Vždyť je to silně radioaktivní, to chtějí spáchat sebevraždu?"
"Gerkinová jim řekla, že to zvýší účinek, o radioaktivitě jim neříkala nic,
stejně by to nepochopili."
"Kdo jsou bratři ve zbrani?"
"To nevím... " Expert natáhnul ruku k vypínači. "Ne, ne, to jsou lidé z Hnutí za
nezávislost, já je znám a dva z nich už máte. Zbývá ještě jeden, ale toho zná
Gerkinová." Expert otočil klíčkem. "Nééé, já ho neznám, nevím jak se jmenuje, je
vysoký, šedovlasý a Gerkinová mu áááááááááááá říkala Geňo, ale já nevím, nevím,
nevím odkud je a jak se jmenuje, dost, přestaňte, prosím, prosím, prosííím."
Expert otočil klíčkem zpátky. Vypnul ohřívání a hrot zavěsil do držáku. Zavřel
ventily a stisknul zavzdušňovací tlačítko. Přísavky s mlasknutím povolily.
Expert sundal peán z dívčiny bradavky, stáhnul a vyjmul dilatátor a vyndal dívce
planžety. Naklopil kříž a spustil ho k zemi. Pokynul seržantovi, aby dívku
odpoutal. Sám přešel ke stolu a vytáhnul ze šuplíku svazek speciálek. Našel
dolní tok Cidry a položil ho před sebe. Seržant mezitím přivedl dívku. Expert si
všimnul, nakolik je učenlivá, postavila se do správné pozice dva kroky před
stůl.
"Popište mi tu jeskyni. Kde leží, jak se tam dostanu, jak je to palivo uloženo?"
"Z Grozného se jede směrem na Alijinsk a před ním se uhne do hor, pořád podél
Cidry. Asi po šesti kilometrech je takový můstek přes peřeje a hned za ním po
levé straně odbočuje lesní cesta, hrozně rozblácená. Ta končí u nějaké
zapomenuté lanovky po dřevařích a asi sto kroků dál je ta jeskyně. Ty kontejnery
leží hned u vchodu, byly strašně těžké a je na nich navalené roští."
Ověřoval její slova na speciálce. Ano, hrálo to, lanovka byla dokonce
zakreslená, lesní cesta taky, podle mapy pokračovala pod lanovkou, ale to nemusí
být pravda nebo už stihla zarůst. Ukázal na Achmadulinovou: "Odvést!". Seržant s
vyslýchanou odešel a za chvíli se vrátil se šanonem v ruce. Šanon podal
expertovi. Expert proběh očima doznání Gerkinové a vytáhl ze složky nákres. Přes
jisté zjednodušení dobře odpovídal mapě. Na selektoru vytočil náčelníka směny.
"Zvláštní oddělení. Zdá se, že to palivo máme. Je to mapový list RS2611-12F a na
něm čtverec 8D, jeskyně pod lanovkou. Materiál je tam volně ložený v původních
kontejnerech, pod roštím. Informace je ověřená křížem při druhém stupni. Asi by
se tam měl podívat místní útvar z Alijinska a ať s sebou vezmou radši i nějaké
specialisty přes vyhořelé palivo." Zavěsil. "Dobrá práce, staršino, zbývá nám
ještě zjistit, kdo je to bratr Gerkinové ve zbrani Geňa. Přiveďte mi ji." Ještě
jednou prolistoval doznání. Mluvilo se v něm výlučně o lidech, kteří již byly
zajištěni. Žádný Gennadij. Prolétl očima spis. Vysoký člověk by měl mít nad 180
cm a nikoho takového ve spise nenašel. Vytáhl svoji malůvku a k malé panence
Gerkinové přikreslil vysokého neznámého Gennadije, zvaného něžně Geňa. Zasmál
se, umazal mu připaženou ruku a překreslil ji Gerkinové na prsa. Panáčkovi
přimaloval ztopořené přirození. Hříbek na obzoru přeškrtnul tlustou čárou. Ke
klikaté čáře Cidry přikreslil gotický oblouk jeskyně a paprsky, zářící z jejího
nitra ven. Vrátil se ke kresbičce Gerkinové, umazal jí ze břicha otazník a
nahradil ho dvojkou.
Seržant přivedl Gerkinovou. Šla kolébavým námořnickým krokem, pobyt na stojanu
jí dal zcela zjevně zabrat. Expert si trochu zlomyslně pomyslel, že za tohoto
stavu věcí by Geňovi asi příliš radosti neudělala, ale hned si připomněl, že
jeho myšlenky nejsou nijak profesionální a že jeho úkolem je zjistit fakta bez
emocí a osobních pocitů. "Postup už znáte, tak nepřidělávejte seržantovi práci",
pokynul vyslýchané. Váhavě si rozepnula košili a pověsila ji přes opěradlo
židle. Rozepnula si džínsy a jak se nakláněla, aby je stáhla přes kotníky, všiml
si expert, že plné prsy má stále ještě naběhlé po šocích. Zahákla palce za gumu
krajkových kalhotek a s jistou dávkou koketnosti si je pomalu stáhla. Postavila
se klidně do předepsaného postoje a vyčkávavě se zahleděla na experta. Ten se
jejím klidem nedal příliš vyvést zmíry, časté mžikání jejích očních víček ji
usvědčilo.
"Povězte mi, prosím, kdo řídil vozidlo UAZ, kterým jste palivo odváželi z
úložiště v Novokirovsku."
"Oleg Šmeljov."
"Šmeljov ve své výpovědi tvrdí, že v dané době byl na cestě do Voroněže. Je to
svědecky doloženo."
"Já si už nepamatuju... Možná to nebyl Šmeljov... Nevím. Nevěnovala jsem tomu
pozornost."
"Kdo je Geňa?"
Ztuhla.
"Kdo je Gennadij, jak se jmenuje celým jménem a kde ho najdeme?"
"Nikdy ho nenajdete, to radši umřu!"
"To neříkejte, aby se vám to nevyplnilo. Nebo se vám tolik líbilo na stojanu?
Radši mi řekněte, kde Geňu najdeme, podepíšete protokol a pak mne už neuvidíte.
K soudu od nás chodí administrátor."
"Neřeknu... neřeknu nic." Hlas se jí zatřásl.
"Závěs," pronesl expert směrem k seržantovi. Ten nacvičeným pohybem navlékl
vyslýchané manžety a postrčil ji před sebou do speciální části. Manžety na rukou
jí připjal na konce asi metrové tyče, zavěšené na lankách a manžetu na levé noze
připnul do svorky na podlaze. Tyč přizvedl tak, aby dívka nemohla došlápnout na
celá chodidla. K manžetě na pravé noze připnul volně visící lanko a otáčením
kliky s rohatkou zvednul dívčinu nohu do výšky. Od stropu si stáhnul tenčí lanko
se šroubovou svorkou na konci. Do svorky připevnil přeloženou koženou tkanici,
zavázal na ní klouzající uzel a kličku nasadil dívce na bradavku. Posunem kličky
bradavku stáhnul a lanko napnul. U druhého prsu postup zopakoval s dalším
lankem. Pak současným otáčením kliček zvednul dívčina ňadra nahoru a dopředu
tak, aby v nich pocítila část své váhy. Expert přistoupil k zavěšené dívce.
"Zajímala vás ve škole kromě výbušnin taky historie?"
"Ne. A výbušniny mne taky nezajímaly."
"Výbušniny vás zajímaly, to máme zjištěno a vaše ruka je toho důkazem. A kdyby
vás zajímala historie, možná byste si něco přečetla o tajném úřadu benátského
dóžete, jeho mistrovi práva útrpného Benvenutto Orllestem a jeho knize Art di
torture, kterou sepsal pro potřeby svých následovníků. A pokud byste do této
velemoudré a celožitními zkušenostmi nasycené knihy nahlédla, třeba v německém
překladu Das Torturkunst z Berlinerverlag z roku 1941, dočetla byste se zajímavé
věci o útrpném výslechu obecně a výslechu žen speciálně. Kolega Orlleste mimo
jiné uvádí, že, cituji: stupeň druhý budiž doprovázen fyzickými strádáními a
úšiby, kteréž se vyslýchané musí zdát nestrpitelné. Vyslýchaná budiž nejlépe
zavěšena tak, aby pohodlně spočinouti nemohla a každičký úd jejího těla byl
dostatečně a bolestiplně napjat. Prsové její buďtež také vytaženy nebo těžkými
břemeny zatíženy. Ohanbí pak budiž páleno žhavým železem, a to jak kleštěmi, tak
umělými údy, v ohni rozkalenými. Kolega dále popisuje podrobný postup při
různých druzích výslechu a různé zkušenosti pacholků, tedy pomocníků, to citovat
nebudu, s větší částí budete mít možnost se podrobněji seznámit a kapitolu končí
slovy, cituji - Výslech budiž prováděn pacholkem, vyslýchající by se měl z
místnosti vzdálit, aby vyslýchaná v mukách musela ho přivolávat a prosit, aby
doznání její vyslechnul a týrání jejímu konec učinil. Málokterá druhému stupni
nátlaku odolá a tajemství svoje sobě uchová. Takové buďtež v půstu o chlebu a
vodě ponechány a po zhojení ran buďtež podrobeny výslechu ohněm a železem na
skřipci . Konec citátu a kapitoly. Kolega věděl o čem píše, věřte mi, jeho
rukama dle letopisců prošlo přes sedm set žen. Neřeknete mi radši, kdo je Geňa?"
Dívka mlčela, ale její sebejistota roztála. Koutkem oka pozorovala seržanta,
který si mezitím přivezl litinovou výheň, naplnil ji koksem, připojil přívod
stlačeného vzduchu a malým acetylénovým hořákem koks rozpálil. Do koksové vrstvy
zasunul soupravu nástrojů pro druhý stupeň. Zatímco se nářadí ohřívalo, sejmul
seržant ze stěny kožené důtky se širokými řemeny a šlehl jimi Gerkinovou přes
vnitřní stranu levého stehna. Příliš se nerozpřáhnul, ale dívka bolestně
zaúpěla. Seržant nechal dopadnout důtky z druhé strany na dívčinu zavěšenou
zvednutou nohu a pak ji bez výstrahy šlehl přímo zepředu zdola přes rodidla.
Dívka vykřikla. když řemeny důtek bolestivě přilehly k jejím zhmožděným stydkým
pyskům a noha, na jejíž špičce stála se jí podlomila v koleni. Zhoupla se trochu
dopředu, kam ji táhla lanka na prsou a pootočila se kolem své osy. Její dosud
natažená zvednutá noha povolila a Gerkinová zařvala, když se najednou skoro
polovina její váhy přenesla na připoutané bradavky. Zazmítala sebou a snažila se
najít pohodlnější pozici. Nakonec se jí podařilo postavit se zpátky na špičku
levé nohy a natočit se tak, aby tah za bradavky byl co nejslabší. Seržant jí
popřál okamžik na vydechnutí a pak ji důtkami šlehnul zespoda přes ňadra. Oči se
jí zamlžily bolestí. Seržant o krok podstoupil a pak začal dívku metodicky,
kruhovými pohyby paže šlehat přes roztažené pohlaví. Několik prvních úderů
přetrpěla se zaťatými zuby, ale její odolnost se rychle rozplynula a dívka
začala křičet. "Jau - jau - jau - jááu - jáááaau - ne - nee - povím - néé - dost
- dost - dost, řeknu - dost - dóst - prosím - dost - ne - ne - ne - áááá - áááá-
dost - nechci - aůůů - néééé" Seržant se podíval na experta, který skoro
neznatelně zavrtěl hlavou.
Seržant odložil důtky a z výhně vytáhnul malý plochý
cejch s ploškou na konci. Dívka při pohledu na malinově červené železo šokovaně
ztichla a pak zašeptala: "prosím, pálit ne, já řeknu všechno." "Ticho!",
přikázal seržant a dotknul se cejchem vrcholu levé bradavky. Cejch ostře zasyčel
a dívka vyjekla. Seržant oddálil železo a Gerkinová se šokovaně podívala na
překvapivě malou spáleninu. "Já budu mluvit!", vykřikla. "Mlčet!" Seržant
přiložil cejch dívce k Venušině pahorku. Zápach spálené rohoviny naplnil
místnost a expert zapnul větrání.
"Budu mluvit!", zaječela dívka hysterickým
hlasem. Seržant odložil cejch a vytáhnul z výhně nástroj, podobný veliké
obrácené pinzetě s plochými, ven zahnutými hroty. Seržant stisknul rukojeti
nástroje a přiblížil hroty k sobě. Nástroj namířil k dívčině pochvě. Expert
zvednul ruku a seržant nástroj sklonil.
"Mluvte!", přikázal expert.
"Geňa je Gennadij Šavelidze, Gennadij Osipovič Šavelidze, bydlí na Baumanově
náměstí, to je tady skoro za rohem."
"Adresu!"
"Baumanovo náměstí 811, byt 7b, je to žlutý dům na té straně k Jauze., třetí
patro."
"Nosí zbraň?"
"Má devítku Makarova."
"Jakou roli hraje ve vaší skupině?"
"Je ... byl šéfem. A je to můj milenec."
Expert odešel k telefonu a vytočil číslo směnaře. "Náměstí Baumana 811, 7b a náš
člověk se jmenuje Šavelidze. Bude asi ozbrojen, para devítkou Makarovem.
Zavolejte mi pak zpátky." Obrátil se k dívce. "Stálo vám to za to? Předpokládám,
že je vám jasné, co bude v případě, že tam vašeho přítele nenajdeme. Nechcete
ještě něco doplnit, než operativci vyjedou?". Dívka mlčela, usykávala bolestí a
dívala se na svůj podbřišek s vypáleným oválkem. Expert pokrčil rameny a kývnul
na seržanta: "Povolit!". Seržant uvolnil lanka, napínající dívčiny prsy a sejmul
smyčky z jejích bradavek. Spustil dívčinu zvednutou nohu na zem a posunul níž
poutací tyč, aby se dívka mohla postavit pohodlněji. Tázavě se podíval na
experta. Ten přikývl. Seržant uvolnil dívčiny ruce z tyče a sepnul je vepředu.
Uvolnil dívčinu nohu od podlahy a poodstoupil.
"Já jsem dobrou vůli prokázal", poznamenal expert, "nechcete nic říct, nic
upřesnit?"
"Řekla jsem vám úplně všechno..., úplně všechno, i to, co jsem nikdy říct
nechtěla. To je příšerné, já jsem řekla úplně všechno ... Co s ním teď bude? Co
bude se mnou?"
"Pokud váš přítel bude rozumný a bude spolupracovat, nebude s ním nic. V opačném
případě se seznámí s námi. Uvidíte se před soudem a potom dlouho ne, odhaduji
tak deset let. Záleží na soudci. Problém nastane, pokud se to palivo nenajde
nebo bude chybět. To bychom museli pokračovat a nejspíš bychom pokračovali podle
příručky pana Orllesteho. Ale máme i jiné... Chcete cigaretu?" Dívka kývla.
Expert vyndal z krabičky na svém stole dlouhou Javu, připálil ji a zasunul ji
dívce do úst. Krabičku nabídnul seržantovi. Ten zavrtěl hlavou. "Děkuju, pane
kapitán, já radši papirosy". Selektor zabzučel. Expert zvednul sluchátko:
"Zvláštní oddělení!" Chvíli mlčky poslouchal a pak pronesl: "Dobrá, rozuměl
jsem. Konec." Položil sluchátko a obrátil se k dívce. "Requiescat in pace.
Zkoušel se prostřílet a poslední náboj si nechal pro sebe. Zranil dost lidí,
těžce, taky jednoho civilistu, co šel po ulici. Proč to děláte, co tím
sledujete?" Beznadějně pokrčil rameny. Dívka se usedavě rozplakala a hořící
cigareta jí vypadla z úst na podlahu. Expert ukázal na dveře: "Seržante, odveďte
vyslýchanou." Seržant uposlechl. Přehodil vzlykající ženě přes ramena její
modrou košili, do spoutaných rukou jí vtisknul džínsy a kalhotky a otevřel před
ní dveře na chodbu. Expert zvednul zapálenou cigaretu a típnul ji do popelníku.
Mechanicky zavřel přívod stlačeného vzduchu do výhně, vytáhl nástroje a odložil
je na rošt. Uklidil a vrátil se ke svému stolu. Vytáhnul pokreslený papír a
vysokému Geňovi umazal hlavu. Místo ní namaloval rozšklebenou umrlčí lebku s
vyceněnými zuby. Odmazal panence Gerkinové kalhotky a místo nich namaloval tmavý
trojúhelník ochlupení s vypáleným oválkem. Do oválku vtěsnal vlastní podpis v
miniatuře. Natáhl se po telefonu. Ten zazvonil v okamžiku, kdy se chystal
zvednout sluchátko. Přes charakteristické pískání satelitního telefonu jen stěží
pronikal hlas vedoucího výjezdové skupiny z Alijinska: "Je to tady a vypadá to,
že je to kompletní. Ten inža z úložiště říká, že je to v pořádku. Pes našel jen
stopy od auta do jeskyně, jinak nic. Budeme to hlídat, než si pro to přijedou,
je to na velký auto. Ode mne vše."
"Jo, díky, konec". Zavěsil a tlustým červeným fixem odškrtnul všechny postavičky
. Pak hodil pokreslený papír do skartovače a zavřel spis. Vyndal pásku s
magnetofonu a po službě ji poslal k písařkám na přepis. Nalil si další vodku a
chvíli přemýšlel o životě. Pak zvednul sluchátko.
"Medicinský úsek, Vakulovská... "
"Zvláštní... Já jsem skončil."
"Skončil jsi... "
"Jak se to vezme. Máme to svinstvo, ale blbec Gruzín kolem sebe začal střílet z
devítky a dost lidem ublížil. Jsem otrávený."
"Jsi otrávený... "
"Hele, Mášo, nehraj si na Elisu a nezkoušej na mne psychiatrické kejkle. Chtěl
jsem ti udělat návrh."
"Tak navrhuj."
"Já zaplatím večeři v Nacionalu, kýbl sektu a taxík a ty mne pak pozveš na
kafe."
"Pán má velmi, ale velmi překvapivé návrhy. Skoro se cítím překvapena. Tak jo.
Budeš chtít taky snídani?"
"Snídani taky. Vyhovuje ti to v půl sedmé dole v ZUMu?"
"Budu se těšit. Hele, mám tady tu Gerkinovou, musím končit. Tak platí."
Expert zavěsil a podíval se na hodinky. Pracovní doba sice ještě neskončila, ale
cítil morální právo odejít. Natáhl si svůj psí kožich a zamknul trezor.
Zkontroloval zásuvky u stolu a zamknul místnost. Kývnul dozorčímu u východu,
prostrčil průkazku turniketem a vyšel před budovu na Lefortovském valu 38,
kterou nezasvěcení považovali za veliký oplocený průmyslový areál, zasvěcenější
za vazební věznici a její pracovníci za mimořádně ošklivé místo. Nedobrovolní
návštěvníci by pak s jejich názorem jistě souhlasili, kdyby se jich na něj někdo
zeptal...
Vzhledem k tomu, že se autor povídky nepodepsal, jsem se Vás ptala, jestli nevíte kdo je skutečným autorem. Před časem jsem ji totiž někde četla. Takže dohadům je konec, protože ověřeným autorem této povídky je někdo s nickem Milkov. Mailik na něj je milkov@eleferno.cz a povídka pochází ze serveru http://www.eleferno.cz/ Povídka bohužel na přání autora, dostává zpět původní název, tedy "Lefortovo 38". Nakonec ještě musím poděkovat někomu, kdo se podepsat jako TymuR. Dík za upozornění.
|
|
|
|---|
Pro ty kteří to dočetli do konce a líbilo se jim to
Hlavní stránka povídek
Původní stavy anket a stav přístupů, ke dni 27.12.2019 v xlsx